Kvíření jazyka českého

Událost proběhne dne 6. 4. 2021 od 19 h — 21 h online formou Zoom webináře a bude streamována na Facebooku. Formou chatu a komentářů bude možné klást otázky z publika.

Formou chatu bude možné klást otázky z publika.

Zoom webinář

Panelu se zúčastní:

Jana Valdrová: jazykovědkyně, germanistka, specializující se na lingvistiku genderových a sexuálních identit, a autorka publikací a encyklopedických hesel o vztahu mezi jazykem a genderem
Jamie Emma Rose: amerikanistka, překladatelka, aktivistka za práva trans*lidí
Eva Čivrná / Nesehnutí: členka týmu F*ÉRA věnující se zejména tématu genderových identit a neheterosexuálních forem sexuality v rámci workshopů sexuální výchovy a prevence genderově podmíněného násilí
Nika Mazániková / Nesehnutí: PR koordinátorka a členka týmu F*ÉRA věnující se problematice sociálních médií a přímé spolupráci s mladými lidmi
Helena Skálová / Gender Studies, o.p.s.: ředitelka Gender Studies, o.p.s. a editorka čtvrtletníku Rovné příležitosti v souvislostech, členka Rady vlády pro rovnost žen a mužů a jejího Institucionálního výboru

Respondentky a respondenti (vznáší otázky a komentáře):
Hana Janečková / Galerie Display
Anna Remešová / Artalk.cz
Tomáš Vaněk / Akademie výtvarných umění v Praze

Uvádí:
Institut úzkosti / Barbora Kleinhamplová

Jazyk, kterým mluvíme, a slova, která používáme, výrazně ovlivňují způsob, jakým uvažujeme o sobě a o světě. Jazyk odráží stereotypy, společenské normy a očekávání, a má prostředky, jak udržovat mocenské poměry, vyhovující vládnoucím vrstvám – například generické maskulinum, které udržuje ženy v pozadí každodenního dění.
V online diskusním panelu se budeme věnovat tématu genderově inkluzivní češtiny, jejím formám a otázkám spojeným s jejím užíváním organizacemi a institucemi.

Umělecké prostředí často reflektuje jako jedno z prvních různé typy nerovností a změn, proto Institut úzkosti vyvolal tuto diskusi se záměrem aktivně podpořit proměnu jazyka nejprve na úrovni uměleckých institucí, jednotlivců, jednotlivkyň a sdružení, odkud se může začít skrze instituce šířit dál. V tomto procesu mají instituce výjimečné místo, neboť jsou normativními orgány společnosti.
Pomozte nám rozhýbat diskusi o užívání genderově inkluzivního jazyka na institucionální úrovni a zapojte se formou chatu do našeho společného hledání spravedlivější češtiny.

Projekt je podpořen: MČ Praha 7, hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR a Státní fond kultury.