Doma s mluvícími stroji Lukáše Palečka

První ze série videí o umělci Lukáši Palečkovi a jeho Mluvících strojích.

Přinášíme videomedailonek zvukového tvůce Lukáše Palečka, který přibližuje jeho uvažování a způsob práce, kterou systematicky dokumentujeme od roku 2019. První ze série videí o Lukášově tvorbě nás zavede k němu domů.

Lukáš Paleček je autorem performancí, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a spotřebičům, které tak znovu uvádí do chodu. Zajímají ho staré přístroje, jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Z nalezených součástek sestavuje svoje vlastní přístroje. Kreslí jejich anatomii pomocí pastelek, fixů nebo propisek na malých formátech, jejichž charakter se podobá spíš rentgenovým snímkům, které přinášejí zprávu o stavu vnitřku těchto strojů.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Rozšiřuje i maže tak svůj vlastní playlist. Stroje mu, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči: řeč strojů jako by skýtala možnosti přímějšího emocionálního vyjádření a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Svoje performance realizuje často nečekaně, v reakci na konkrétní situaci, nápad, impuls. Svoje vystoupení inscenuje jako režisér/choreograf a současně v nich hraje hlavní úlohu. Rozestavuje diváky v prostoru, sugeruje jim konkrétní pozici, roli, kterou mají hrát v dané situaci. Pro Lukáše je podstatné momentální napojení a prožívání, intenzita právě probíhající situace. Je důležité, že pračka pere, že je stroj v chodu a vydává zvuky a přináší tak důkazy o svém fungování.

Mluvící stroje Lukáše Palečka, živý archiv performativních a zvukových děl Lukáše Palečka, vzniká ve spolupráci se spolkem Barvolam, který nabízí podporu neurodiverzním umělkyním a umělcům. Děkujeme za spolupráci a podporu.

Lukáš Paleček, (nar. 1977), žije a pracuje v Praze. Od roku 2013 vytváří své práce – kresby, objekty a zvukové performance v Ateliéru radostné tvorby v Praze 7 na Letné, tvůrčí dílně, která je zaměřena na podporu tzv. „spontánní tvorby“. Lukáš se účastnil několika skupinových výstav, které Ateliér pořádal, mimo jiné v Kampusu Hybernská, Centru současného umění DOX nebo v galerii NOD. V roce 2019 proběhla jeho samostatná výstava s názvem Romo pračka pere okurky v galerii Jelení v Praze. 

Více o Lukášovi najdete v jeho portfoliu ZDE.

* * *

Mluvící Stroje Lukáše Palečka: Doma 
Kamera a video: Ivan Svoboda (Artyčok TV) 
Dramaturgie: Eva Koťátková 
Produkce: Ida Tausch 
Grafika: Tereza Tomková 
Spolupráce: Alma Lily Rainer, Barvolam z.s, Jonáš Richter 
Institut úzkosti 
2022

Projekt je finančně podpořen hl. městem Praha a Ministerstvem kultury ČR.