VELKOCHOVY: Bob Kuřík – Farma monster: parametry života v plantážocénu

NELIDÉ, LIDÉ, KLIMA, STROJE

Série textů o velkochovech pohledem teoretiků, umělců a aktivistů

Nahlíží velkochovy jako oblast spojenou primárně s etikou a právy zvířat, současně ale upozorňuje na skutečnost, že velkochovy jsou kapitalistickými mechanismy, výsledkem ekonomických a mocenských zájmů a tlaků, které zabíjení ve velkém umožňují a normalizují. Texty se pokoušejí pojmenovat síť aktérů, činitelů a vztahů, které se na velkochovech podílejí a představují je jako komplexní problém.

První text napsal pro sérii Bob Kuřík

Gif kurik black

LARGE-SCALE LIVESTOCK FARMING

NON-HUMANS, HUMANS, CLIMATE, MACHINES

A Series of Texts about Large-Scale Livestock Farming from the Viewpoint of Theorists, Artists and Activists

This series views large-scale livestock farming as an area primarily related to ethics and animal rights, but at the same time draws attention to the fact that large-scale farming is a capitalist mechanism, and is the result of economic and power-related interests and pressures that allow and normalise slaughter on a large-scale. The texts try to identify a network of actors, agents and relationships that are involved in large-scale farming and present them as a complex problem.

The first text for the series has been written by Bob Kuřík.

Gif kurik black

Bob Kuřík je sociální antropolog. Učí na Katedře sociální a kulturní ekologie FHS UK. Odborně se zajímá o protest, internet, životní prostředí a etnografii. Je spolueditorem knihy Mikrofon je naše bomba: politika a hudební subkultury mládeže v postsocialistickém Česku (Togga 2018).

Bob Kuřík is a social anthropologist. He teaches in the Department of Social and Cultural Ecology in the Faculty of Humanity at Charles University. His specialist areas are protest, the internet, the environment and ethnography. He is the co-author of the book The Microphone is our Bomb: Politics and Youth Music Subcultures in Post-Socialist Czechia (Togga 2018).

Farma monster: parametry života v plantážocénu

Čas od času mě napadá otázka, o čem a jak by asi psal mistr jinotajné kritiky George Orwell, kdyby žil nyní, na prahu 21. století? Jakou alegorickou satiru by asi tak stvořil, pokud by jejím předobrazem měla zůstat farma zvířat v jejím soudobém hávu?

Sepsat aktualizovaný Animal Farm 2.0 by zcela jistě představovalo oříšek, ale možná v jiném smyslu, než jak se na první pohled zdá. Jím původně kritizovaný stalinismus, totalitní stát a revoluční diktatury jsou sice z velké části minulostí, ale to neznamená, že by dnes nebylo o čem jinotajně psát, co se politických režimů týče. Zvlášť pro radikálního socialistu, jakým Orwell byl. V práci s námětem by tedy problém nebyl. Mnohem záludnější by se dle mého ukázala být práce se samotnou předlohou – totiž předobrazem farmy zvířat v její aktuálně existující podobě, jež by autorově tvůrčí práci a alegorické imaginaci kladl jen těžce překročitelné překážky. Co tím přesně myslím?

Orwell Farmu zvířat psal za druhé světové války a prvně vydal v srpnu roku 1945 (Orwell 1945) – tedy jen dva roky předtím, než ve Velké Británii vstoupil v platnost nový zákon o zemědělství garantující farmářům subvence při zavádění nových technologií do hospodaření. Právě tento zákon bývá někdy spojován s počátkem éry velkochovů, jejichž nárůst a rozšíření byly ve světě druhé poloviny 20. století natolik enormní, že tzv. intenzivní živočišná produkce svou dominancí doslova převálcovala celou řadu jiných způsobů farmaření.

Soudobému Orwellovi by se naopak nabízelo jako předloha průmyslové farmaření. Jenomže jak by mohl cokoli vylíčit na základě jednodruhového prostředí velkochovů, v jehož rámci by mohl pracovat jen s jedním aktérem – druhem zvířete? Vždyť i ty nejzvrhlejší režimy usilující o produkci jednotvárného člověka, jak to Orwell pro změnu ukázal v románu 1984 (Orwell 1949), potřebují více druhů postav pro svá dramata.

Ale nechme Orwella Orwellem. Průmyslové farmaření nemusí být vhodným podkladem pro alegorické novely o politických ideologiích, aby mělo co říct k povaze současnosti. O zvířata z farem může jít i jinak než jen jako o jinotajná ztělesnění člověka v próze, a tedy mosty k příběhům jiných. Masové velkochovy a celý zvířecko-průmyslový komplex totiž samy o sobě ztělesňují důležitý příběh, protože odhalují příklad jednoho z klíčových problémů, kterým čelíme v soudobém čase zvaném antropocén, tzn. čase určujícího a geologicky patrného vlivu moderního člověka na planetu Zemi. Tím problémem je vytváření plantážních monokultur. (...)

Celý text najdete v PDF ke stažení zde:

English translation is coming soon!

Předchozí akce

Past events