VELKOCHOVY: Zvířata v lidské společnosti: privilegovaná i zotročená
Série textů NELIDÉ, LIDÉ, KLIMA, STROJE o velkochovech pohledem teoretiků, umělců a aktivistů nahlíží velkochovy jako oblast spojenou primárně s etikou a právy zvířat, současně ale upozorňuje na skutečnost, že velkochovy jsou kapitalistickými mechanismy, výsledkem ekonomických a mocenských zájmů a tlaků, které zabíjení ve velkém umožňují a normalizují. Texty se pokoušejí pojmenovat síť aktérů, činitelů a vztahů, které se na velkochovech podílejí a představují je jako komplexní problém.
Série textů vychází paralelně s probíhající kampaní Konec doby klecové za ukončení klecových chovů na území EU.
Kampaň Konec doby klecové je dlouhodobou celounijní kampaňí, která byla zahájena na podzim roku 2014 mezinárodní organizací Compassion in World Farming. V České republice ji zastřešuje Společnost pro zvířata a NESEHNUTÍ.
Podrobné informace včetně mapy velkochovů v Česku najdete na stránkách hlavanahlave.cz
Autorem třetího textu je Tereza Vandrovcová. Její text pojednává o ambivalentním vztahu naší společnosti k ostatním živočišným druhům. Na jedné straně lidé projevují velmi pozitivní postoje vůči zvířatům a neradi vidí jejich zabíjení, ale na straně druhé konzumují velké množství živočišných produktů nejčastěji z průmyslových chovů. Svým nákupem tak přispívají k předčasné a násilné smrti citlivých tvorů, ale též k environmentální hrozbě pro celou naši planetu. Existenci tohoto rozporuplného vztahu umožňuje celá řada psychologických i sociologických mechanismů, které se hodí znát každému, kdo usiluje o pozitivní změnu v této oblasti.
PhDr. Tereza Vandrovcová, Ph.D. je akademickou pracovnicí katedry psychologie na UNYP (University of New York in Prague), kde učí úvod do sociologie, sociální psychologii a kurz o zvířatech v lidské společnosti. Coby externistka vyučuje úvod do Animal Studies na katedře sociologie FF Univerzity Karlovy (v Praze) a na katedře environmentálních studií FSS Masarykovy Univerzity (v Brně). V rámci projektu Exkuraci.cz pořádá semináře pro lidi závislé na nikotinu a provozuje veganský server Soucitne.cz.
Zvířata v lidské společnosti: privilegovaná i zotročená
Tereza Vandrovcová
Naše současná společnost má velice ambivalentní vztah k ostatním živočišným druhům. Na jedné straně se čím dál víc lidí označuje za milovníky zvířat a v průzkumech veřejného mínění uvádějí, že jim velmi záleží na tom, aby se zvířaty bylo dobře zacházeno (Special Eurobarometer 442 2015), a rovněž obvykle velmi špatně snášejí představu či pohled na jiného tvora, který trpí nebo je zabíjen (Lamm et al. 2010).
Na straně druhé drtivá většina těchto lidí denně konzumuje velké množství živočišných produktů z velkokapacitních průmyslových výkrmen, v nichž se se zvířaty zachází spíše jako s užitkovými jednotkami než jako s individuálními bytostmi s vlastními potřebami (Twine 2010). Skrze nadměrnou spotřebu těchto produktů se zákazníci stávají součástí nejen zbytečného utrpení a zabíjení citlivých tvorů (Pluhar 2010; Discanto et al. 2014), ale také environmentální hrozby pro celou naši planetu (FAO 2006; Thaler et al. 2013; Scarborough et al. 2014; Springmann et al. 2016).
Jak se lidé s tímto očividným paradoxem vyrovnávají? Jaké mechanismy umožňují existenci rozporuplného vztahu, v jehož rámci jedna zvířata milujeme a druhá zabíjíme? Existuje nějaká možnost, jak tento paradox oslabit a podpořit udržitelnější způsob života a empatičtější vztah s ostatními obyvateli naší planety? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět současný společenskovědní výzkum.(…)