12 hodinová konference

Inscenovaná událost se zaměstanci a zaměstnankyněmi Národního ústavu duševního zdraví.

12.01.2019 18:00
Ústav molekulární genetiky AV ČR, Vídeňská 1083, 142 20 Praha-Libuš

Počet míst je omezený, proto si prosím rezervujte své místo na emailové adrese: 12hodinova.konference@gmail.com.

Událost je možné shlédnout pouze jednou, nebude se opakovat. Pozor: Akce začíná přesně v 18 hod!

12 hodinová konference je iscenovanou událostí, v níž se slova, obrazy, jednotlivé příspěvky a vystoupení mísí ve složitou koláž. Je záměrně zasazena do nočních hodin, kdy obvykle instituce a její zaměstnanci (až na nočního hlídače) spí.

12hodinová konference je výsledkem téměř ročního výzkumu založeném na rozhovorech, které vedly Barbora Kleinhamplová a Eva Koťátková se zaměstnanci NÚDZ o jejich každodenních úzkostech, pracovním režimu, denním i nočním snění. Akce dává prostor individuálním příběhům, ze kterých skládá portrét jedné instituce. Ta autorky zajímá jako místo kde úzkostní zkoumají úzkost druhých a snaží se ji různými prostředky měřit, kvantifikovat, kontrolovat, pojmenovat, aniž by si často zvládli poradit/zorientovat se v úzkosti vlastní.

Hlas je přitom dán i autorkám (v zastoupení performerkami), které sdílejí frustrace a úzkosti spojené s komunikací s velkou institucí o pořádání megalomanské umělecké akce. Ta je nakonec z původní instituce (NÚDZ) přesunuta do instituce náhradní (AVČR) a pokouší se zde přizpůsobit novým podmínkám. 

Diváky čeká šestihodinové představení, které jako konference pouze začíná, aby se o něco později přeměnilo ve skupinovou halucinaci eskalující v soudní líčení. V jeho rámci se budou mít možnost stát pokusnými subjekty v experimentech, pomoci s modelováním obřího mozku a ochutnat zvláštní večerní kaši.
,,Cuká mi oko, mám zvýšenou teplotu, potí se mi brýle zevnitř, trpím nespavostí – brzy se ale vzbudím a už neusnu.“

,,Sedíme v autě…… krajina okolo hoří….jsou tam továrny a nějaké strašně ošklivé město…a jak auto jede krajinou, její kousky se odchlypují jako pásy papíru…pomalu se odtrhnou od zbytku a to teplo je ohne….postupně jeden hořící pás krajiny za druhým…a záleží kde se ty trajektorie protnou…jak daleko budeme, až pás dopadne na cestu…mám pocit, že nemůžu ovlivnit ani jeden z těch pohybů.“

,,Zdá se mi o konferenci. Probíhá v celé budově. Zaměstnanci se rozhodli nejít domů. Někdo se zamkl ve své kanceláři, aby ho nevyhodila ostraha. Lékařka si na noc pozvala všechny své pacienty. Roli pacientů pro tentokrát přebrali vědci. Uzávěrky grantů byly vyhlášeny na půlnoc. Uklízečky si nerozdělily práci na směny – mají ambici uklidit během noci celou budovu. V laboratořích probíhá experiment, který se dlouho odkládal. Údržbář se rozhodl přes noc opravit závady na budově – stačí mu k tomu kabely a izolepa. Na recepci se střídavě spí, sní i hlídá. Těm, kterým by mohla brzy dojít energie je k dispozici výdej léků na ambulanci. V budově se hromadí mozky různých velikosti a zpracování. Myši suplují roli nemluvných průvodců.“

Zveme nespavce i ty, kterým nevadí ponocovat na nezvyklých místech.

Zveme ty, kteří nechají čas plynout trochu jinak.

Zveme ty, které zajímají příběhy druhých.

Zveme ty, kteří věří, že úzkost by se měla sdílet a mělo by se pátrat po jejích příčinách.

Zveme ty, kteří se rozhodli nerozšiřovat seznamy, které nám diktují co je a co není normální a raději budou skupinově halucinovat.

Zveme také odvážlivce, kteří jsou ochotni stát se pokusným subjektem.

Zveme ty, kteří v noci obědvají a ráno po probdělé noci jdou do práce.

Zveme ty, kterým nevadí noční hlášení.

Zveme ty, kteří se taky někdy ztratili v komunikaci s institucemi a rozhodli se říct o tom nějakou formou ostatním.

Budeme rádi, pokud se s námi rozhodnete strávit část noci a stanete se přímým účastníkem performativního bloku 12 hodinové konference, která nahlíží úzkost jako celospolečenský problém, ne jako problém jednotlivce.

Občerstvení, doprava i program zajištěny. Zbytek je na Vás.

Počet míst je omezený, proto si prosím rezervujte své místo na emailové adrese: 12hodinova.konference@gmail.com.

Velké poděkování patří zaměstnancům Národního ústavu duševního zdraví, bez kterých by celá událost nikdy nevznikla.