Deník z karantény
Štafetový deník z karantény.
Už se nehledá!
Už se nehledá Deník z karantény, který se nám někam zatoulal. Naposled byl viděn ve Francii, pak se buď rozhodl schovat nebo putuje někam dál, ale už bez naší kontroly. Po několika dnech pátrání pátrat přestáváme, bereme to jako osud deníků. Děkujeme všem, ke kterým doputoval a kteří do něj vložili svůj zápis: při jeho čtení jsme tak na chvíli nebyli sami.
Jiří Kovanda a Institut úzkosti:
Milé kolegyně, milí kolegové,
přicházíme za Vámi s návrhem na vytvoření jakéhosi štafetového deníku, karanténního skicáře či kolaborativního sborníku, který by nám mohl pomoci zůstat v kontaktu i během nynější nepříznivé situace. Nejde nám o komentáře této situace, nechceme se na ni nijak obsahově vázat, ani neurčujeme žádné jiné společné téma, jde nám hlavně o vzájemnou komunikaci a podporu, o sdílení, o aktivní propojení.
Princip je jednoduchý, mnohokrát vyzkoušený: Od vašeho předchůdce/předchůdkyně dostanete stránku s kresbou, fotografií, textem, čímkoli, a vy k ní libovolně připojíte svůj příspěvek prostým způsobem koláže. Potom na další, novou stránku přidáte svou kresbu, fotografii, text, cokoli, v dolní části napíšete své jméno a datum, a pošlete to dál komukoli podle vašeho výběru, kdo pak bude stejným způsobem pokračovat.
Máte možnost vidět všechny předešlé stránky, tak dbejte na to, aby se nikdo neopakoval víckrát. Prosíme vás, zpracujte svůj příspěvek obratem, nejlépe do druhého dne, aby tak vznikl opravdu jakýsi deník. Pokud by se někdo zúčastnit nechtěl, vrátí stránku svému předchůdci/předchůdkyni a ten/ta vybere někoho jiného.
Byli bychom rádi, kdyby tak vznikl rozsáhlý soubor, který se neomezí jen na určitou část zdejší scény, který bude svědectvím, stopou, naším společným deníkem z karantény.
Těšíme se na spolupráci, děkujeme za přispění a přejeme hodně zdraví!
Jiří Kovanda & Institut úzkosti