JSME LES: O inteligenci rostlin a mezidruhové komunikaci

Představujeme si les jako komunikující a spolupracující společenství organismů různých druhů…

26.07.2019 01:00 —28.07.2019 23:56
Lesní a luční pozemek mezi obcemi Hnátnice a Písečná, Orlické hory

LES – společenství pro pěstování, teorii a umění
mapa
facebook

Kapacita je omezena, PROSÍM REZERVUJTE SI SVÉ MÍSTO na emailové adrese: adela@are-events.org

Vezměte si s sebou vlastní stan nebo spacák (na místě bude vojenský stan), jídlo, tekutiny kromě vody, ešus, talíř, hrnek, lžíci nebo cokoliv uznáte za vhodné. Mobilní sprchy a lesní toaleta budou zajištěny.

Doprava vlakem: do stanice Dolní Dobrouč a pak 25 minut pěšky po cyklostezce směr Písečná k rybníku Šušek.
V roce 1973 se ocitla na žebříčků bestsellerů New York Times v oblasti literatury faktu kniha, která prohlašovala, že rostliny jsou vnímavé bytosti, které mají emoce, dávají přednost klasické hudbě před rock’n’rollem, a jsou schopny reagovat na nevyslovené myšlenky lidí na stovky kilometrů. Kniha „Tajný život rostlin“ Petera Tompkinse a Christophera Birda představila okouzlující směsici šarlatánských experimentů a mystických prí̌rodních rituálů a legitimní vědy o rostlinách, a zachytila představivost společnosti v době, kdy hnutí New Age prosakovalo do hlavního proudu myšlení.
Nejpamátnější pasáže popsaly experimenty bývalého C.I.A. polygrafního experta, Cleva Backstera, který v roce 1966 z rozmaru připevnil galvanometer k listu dračince, pokojové rostliny, kterou měl ve své kanceláři. K jeho úžasu Backster zjistil, že pouhou představou situace, že je dračinec vystaven ohni, je schopen přinutit rostlinu zvednout jehlu polygrafického přístroje a zaznamenat nárůst elektrické aktivity, která ukazuje, že rostlina cítí stres. Autoři se ptali „Mohla rostlina číst jeho mysl?“ Backster měl pocit, že musí vyběhnout do ulic a křičet do světa „Rostliny mohou myslet!“ (Michael Pollan, „The Intelligent Plant“, The New Yorker, 15. 12. 2013.)

Naším zájmem je všímat si tohoto decentralizovaného způsobu myšlení a komunikace v době, kdy se stále větší část aktivní společnosti snaží podrývat hierarchická uspořádání a přijmout zodpovědnost za klimatické změny na naší planetě. Zatímco australská bioložka Monica Gagliano předložila řadu průkazných experimentů dokládajících kognitivní schopnosti rostlin, včetně vnímání, učení, paměti a vědomí, její odpůrci, například kalifornský botanik Lincoln Taiz, argumentují tím, že rostlinná neurobiologie je poháněna environmentální krizí, která znamená narůstající hrozbu pro život na Zemi.

Představujeme si les jako komunikující a spolupracující společenství organismů různých druhů a chceme společně této řeči (znovu) porozumět a najít tak způsob, jak zachránit naše vztahy a životy na Zemi.

Přijďte s námi – umělci, teoretiky, kurátory, sociology, znalci rostlin a hvězd – o víkendu 26. – 28. července hovořit, dívat se, poslouchat, vařit, jíst a být mezi druhými v lese, který jsme vyjmuli z hospodářské správy a věnujeme ho společnému zkoumání naší provázané existence.

Program připravily Zuzana Blochová, Edith Jeřábková, Barbora Kleinhamplová, Adéla Korbičková, Eva Koťátková a Tereza Porybná.

Na programu se budou podílet bylinkářka Vendula Litterová; kurátorky Borbála Soós, Karina Kottová, Tereza Jindrova a Veronika Čechová; kurátor Piotr Sikora; herečka Sára Jan Märcová; filmová teoretička Tereza Castro; Jožka Čermák a Petr Prokeš, zakladatelé Spolek PagoPago ; umělci a umělkyně Anetta Mona Chişa, Jiří Kovanda, David Fesl, Denisa Langrová, Ruta Putramentaite, David Strelecek, Jonáš Richter, Matěj Pavlík, Jan Kolský, teoretik Vojtěch Märc a socioložka Tereza Stöckelová.

PROGRAM:

Po celé tři dny bude paralelně probíhat stavba hmyzího hotelu, dílo umělců Denisy Langerové, Ruty Putramentaite a Davida Střelečka. Z nalezených přírodnin a recyklovaného materiálu umělci vytvoří prostředí, ve kterém se může hmyz zabydlet a rozmnožit. Současně se okolní prostor hmyzího úkrytu stane místem pro setkání člověka s těmito drobnými společníky.

Lesní kuchyně, ve které každý den Zuzana Blochová, Adéla Korbičková a David Fesl připraví menu z lokálních bylin a rostlin, domácích produktů a ingrediencí z okolní přírody. Lesní kuchyně se inspiruje více jak sto let starými recepturami a původními postupy. Fermentace, louhování, pečení v zemi a další.

26. 7. / PÁTEK
18:00 – Vendula Litterová: O bylinách a jejich léčivých účincích
O účincích bylin se dočtete v mnoha knihách. Ale víte jak a kde hledat? Jak se naučit poznávat byliny, nejen zhruba, ale přesně tu, kterou potřebujete a jak vyhledávat ty pravé? Malá přednáška spojená s lehkou procházkou po okolí.

19:00 – Lesní kuchyně: Večeře

21:00 – Vendula Litterová: Performativní přednáška
Bylinkářství není jen čistě botanický materialismus. Bylinkářské řemeslo je spojením materialismu a duchovní praxe. Uvedení do problematiky a společná meditace na téma „Propojení s duchem rostliny“ aneb jak získávat přátelské vztahy a informace od duchů rostliny.

22:00 – Anetta Mona Chişa: Nič nikde do niečoho niekde
Rozprávanie príbehu muchotrávky červenej (česky: muchomůrka červená, lat.: Amanita Muscaria), ktorú od pradávna ľudia vzťahovali k nadprirodzenosti, k alternatívnym realitám a šamanským praktikám. Je to jedna z najstarších známych halucinogénnych pochúťok, takisto nazývaná Soma a inšpirujúca rôzne mýty, legendy a rozprávky. ‘Nič nikde do niečoho niekde’ (Nothing Nowhere into Something Somewhere, 2015) je príbeh, v ktorom sme s Luciou Tkáčovou rozpustili a filtrovali psychoaktívne zlúčeniny Amanity Muscaria cez naše organizmy a zrážali ich do jedlých sošiek. Inšpirované praxou starodávnych záujemcov o poznanie a ich sprievodcov, spevnená a tvarovaná tekutina meniaca myseľ bola vystavená v galériách a ponúkaná ďalej návštevníkom ako pozvanie na participatívne učenie mysle a tela.

23:00 – Petr Prokeš: O inteligenci vesmíru a jeho působení na rostliny a přírodu
Přednáška

27. 7. / SOBOTA
9:00 – Lesní kuchyně: Snídaně

10:30 – Borbála Soós: Mezidruhové vztahy: Jak mluvit s ptactvem?

Performativní přednáška, která se v různých fázích odehraje formou procházky v lese, se zabývá dopady vědeckých a filosofických reprezentací ptáků na náš vztah k nim. Výlet do lesa a překrývání přírodních i společenských systémů také otevírá prostor pro představivost a vize jiných modů bytí našeho vlastního druhu. Pohlédneme-li na sebe očima ostatních živých tvorů, s nimiž sdílíme svět, začneme chápat, jak je náš osud svázán s jejich, a to jak v rovině společenské, tak ekonomické i ekologické.

Lidstvo je s ptactvem historicky provázáno, svědčí o tom i naše slovní zásoba a metody komunikace. Ptáci byli předmětem našich individuálních i kolektivních nadějí, úzkostí a zájmů. Mezidruhový vztah se odehrává v rovinách milovaného domácího zvířete, přehlíženého škůdce, laboratorního objektu a spolupracovníka. Zahrnuje šlechtitelské hobby a samozřejmě dominantní vztah lovce a kořisti (a to obousměrně). Zvířata jsou mocné figury v bio-politických termínech, jejich vnímání hrálo důležitou roli v kontrole lidské populace a v našem porozumění vztahu přírody a kultury.

Borbála Soós je maďarská kurátorka působící ve Velké Británii. V roce 2002 absolvovala kurátorská studia na Royal College of Art v Londýně. Studovala také filmovou vědu a dějiny umění na univerzitě Eötvös Loránd v Budapešti. Mezi lety 2012 – 2019 byla ředitelkou a hlavní kurátorkou londýnské galerie současného umění Tenderpixel. Často přednáší nebo organizuje workshopy a semináře na Goldsmiths College, the Royal College of Art, Central Saint Martins a jiných univerzitách. Její teoretická práce se v poslední době zaměřuje na rozvíjení přírodních struktur a jejich zkoumání jako metafor sociální organizace. V této souvislosti připravila i řadu výstav a projektů souvisejících se studiem rostlin a zvířat, biopolitiky, přírodních zdrojů a systémových dynamik.
http://borbalasoos.co.uk/cv/

12:00 – Matěj Pavlík, Jan Kolský, Vojtěch Märc
Poslechové pásmo věnované mezidruhové komunikaci, zejména pak dorozumívání se lidí s rostlinami prostřednictvím hudby. Vedle vybraných skladeb představí i fragmenty z dějin příslušného výzkumu, a to částečně ve vztahu k otázce rostlinné inteligence.

13:00 – Lesní kuchyně: Oběd

15:00 – Tereza Stöckelová: Metabolické občanství: Pokus o digestiv
Tereza Stöckelová nabídne několik tezí do debaty o tom, co skrývá a zakrývá pojem (lesního) „společenství“? Jak by se změnilo pojetí občanství, pokud bychom do něj zahrnuli rostlinstvo? Jak se vyhnout ko-evolučnímu rasismu?

Tereza Stöckelová vystudovala sociologii a pohybuje se v oblasti studií vědy, technologií a medicíny. Tematicky se zabývá soudobými proměnami výzkumu a vzdělávání, pohybem znalostí mezi vědou a společností a otázkami politické ekologie. V současnosti se věnuje výzkumu konfliktů, propojení a rozhraní mezi konvenční medicínou a alternativními terapeutickými postupy. Její práce vychází z teorie sítí-aktérů a navazujících materiálně-sémiotických přístupů a využívá kvalitativní, etnografické metody.

16:00 – Sára Jan Märcová
Maurice Maeterlinck v roce 1907 vydal esej s názvem Inteligence květin, ve které se nejenže věnuje rostlinám, jako by to byly vědomé organismy, ale i postavení člověka vůči ostatním živým tvorům a vůči Vesmíru. Čtení výboru z textu bude doplněné výzkumným hudebním projektem, který si klade za cíl prozkoumat performativní schopnosti rostlin. Experiment je otevřen názorům i akci publika.

17:00 – Jožka Čermák ze spolku Pago Pago: Udržitelné lesní hospodaření
Přednáška

20:00 – Lesní kuchyně: Večeře

21:00 – Karina Kottová a Piotr Sikora: Smíšený les: umělecké instituce z pohledu flóry
Performativní přednáška na dobrou noc.

22:00 – Tereza Castro: Filmové lesy
Přednáška Terezy Castro s ukázkami filmů

Les je privilegovaným prostorem pro všechny možné fantazie a jako takový obohacoval filmovou imaginaci od počátků vzniku filmu. Přednáška “Filmové lesy” nám umožní se zvukově i vizuálně ponořit do některých z těchto kinematografických lesů, zejména těch, co se jeví jako místa útočiště i poznání, a těch, které reprezentují “komunity možného” spojující lidské i mimo-lidské druhy.

Teresa Castro učí na katedře filmové vědy na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3 (Paříž). Absolvovala post-graduální výzkumnou stáž v Muzeu Quai Branly v Paříži a v institutu Maxe Plancka v Berlíně. Publikovala články a knihy s celou řadou témat, včetně vztahu filmu a kartografie (La pensée cartographique des images. Cinéma et culture visuelle, (Lyon, Aléas 2011) nebo (post-) koloniálního filmu (ko-editorka Re-Imagining African Independence. Film, Visual Arts and the Fall of the Portuguese Empire, Oxford, Peter Lang, 2017). V současné době píše monografii o lesích ve filmu a spolupracuje na sborníku o moci a pravomoci rostlinného světa (film, vizuální kultura, antropologie).23:00 – Lesní kino
Program připravily kurátorka Borbála Soós, teoretička Tereza Castro a bioložka, genetička a pedagožka Fatima Cvrčková

28. 7. / NEDĚLE
9:00 – Lesní kuchyně: Snídaně

10:30 – Denisa Langrová, Ruta Putramentaite a Jonáš Richter: Blending in choir
Happening, který zve všechny zúčastněné k naladění se na vibrace akustické situace lesa. Společným zpěvem se pokusíme splynout s přírodou a zároveň reflektovat různé kolonizační aspekty tohoto procesu.

11:00 – Honza Dlabal: Meditace

13:00 – Tereza Jindrová a Veronika Čechová: We Have Never Been Individuals

14:00 – Jiří Kovanda: Každá chrpa je chytřejší než já

15:00 – Lesní kuchyně: Oběd
Podpora: Ministerstvo kultury ČR, společnost GTL a Atanasios Iliopulos, Solid Sun, PROBIO, Svobodný statek na soutoku, VELTLIN

Suroviny od: PROBIO, Svobodný statek na soutoku, VELTLIN, Dobrá farma, Ekofarma Horní Ředice, Ranč Bělečko

Poděkování: The Emblem Hotel, Mirek, Pavlína a Jaromír Verbíkovi, Radim Patkolo, Dita Lamačová, Celine Duval, Václav Girsa a Michal Boška.

Realizováno za finanční podpory hl. města Praha, Ministerstva kultury ČR,  Městské části Prahy 7 a Státního fondu kultury.