VELKOCHOVY: Kto nechce hovoriť o kapitalizme, mal by mlčať aj o veľkochovoch
Série textů NELIDÉ, LIDÉ, KLIMA, STROJE o velkochovech pohledem teoretiků, umělců a aktivistů nahlíží velkochovy jako oblast spojenou primárně s etikou a právy zvířat, současně ale upozorňuje na skutečnost, že velkochovy jsou kapitalistickými mechanismy, výsledkem ekonomických a mocenských zájmů a tlaků, které zabíjení ve velkém umožňují a normalizují. Texty se pokoušejí pojmenovat síť aktérů, činitelů a vztahů, které se na velkochovech podílejí a představují je jako komplexní problém.
Série textů vychází paralelně s probíhající kampaní Konec doby klecové za ukončení klecových chovů na území EU. Kampaň Konec doby klecové je dlouhodobou celounijní kampaňí, která byla zahájena na podzim roku 2014 mezinárodní organizací Compassion in World Farming. V České republice ji zastřešuje Společnost pro zvířata a NESEHNUTÍ.
Podrobné informace včetně mapy velkochovů v Česku najdete na stránkách hlavanahlave.cz.
PODEPIŠTE PETICI a pomozte tak změnit chov zvířat!
Lidé využívají zvířata pro různé účely už od pradávna. Dnešní industrializovaná civilizace však dokáže vykořisťovat a zabíjet miliardy zvířat ročně. Morální odsouzení velkochovů není dostatečným řešením této situace, protože jejich existence je úzce spjatá s logikou a rozvojem kapitalistického ekonomického systému a jeho imperativy.
Autorem druhého textu je Patrik Gažo. Patrik Gažo je doktorandem na katedře environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rozpory a vztahy mezi zájmy pracujících a ochranou přírody.
Kto nechce hovoriť o kapitalizme, mal by mlčať aj o veľkochovoch
Patrik Gažo
Takýmto spôsobom by sa dal pozmeniť známy výrok filozofa a predstaviteľa frankfurtskej školy kritickej teórie Maxa Horkheimera, ktorý v roku 1939 napísal: „Kto nechce hovoriť o kapitalizme, mal by mlčať aj o fašizme.“ (Horkheimer 2005, s. 226) Poukazoval na to, že fašizmus nie je len akousi náhodnou odchýlkou od normálu či defektom prirodzene javiaceho sa spojenectva medzi liberálnou demokraciou a kapitalizmom, ale že je to v tieni ukrytý dôsledok rozporov kapitalistickej logiky výroby, ktorý čaká na svoju príležitosť. Na „hnednutie“ jedincov aj celých spoločností pôsobia rôzne vplyvy, no často súvisia so systémovou krízou akumulácie kapitálu a ekonomického rastu, na ktorých je stabilita kapitalizmu životne závislá.
Podobne ako Horkheimer hľadal systémové príčiny vzniku fašizmu, môžeme aj my premýšľať o ďalších, rovnako závažných problémoch dnešného sveta, ako je klimatická zmena či s ňou silno previazaná tzv. „živočíšna výroba“. Na prvý pohľad sa mnohým môže zdať, že nadpis tejto eseje spája dve absolútne odlišné a spolu nesúvisiace sféry našich životov. Preto si postupne posvietime na oprávnenosť tohto tvrdenia a objasníme mŕtvolné puto medzi kapitálom a veľkochovmi. Začať však musíme až v pradávnej minulosti.
Série textů vychází paralelně s probíhající kampaní Konec doby klecové za ukončení klecových chovů na území EU. PODEPIŠTĚ PETICI a pomozte tak změnit chov a život hospodářských zvířat!
Kampaň Konec doby klecové je dlouhodobou celounijní kampaňí, která byla zahájena na podzim roku 2014 mezinárodní organizací Compassion in World Farming. V České republice ji zastřešuje Společnost pro zvířata a NESEHNUTÍ.
Podrobné informace včetně mapy velkochovů v Česku najdete na stránkách hlavanahlave.cz