NELIDÉ, LIDÉ, KLIMA, STROJE
Série textů o velkochovech pohledem teoretiků, umělců a aktivistů
Nahlíží velkochovy jako oblast spojenou primárně s etikou a právy zvířat, současně ale upozorňuje na skutečnost, že velkochovy jsou kapitalistickými mechanismy, výsledkem ekonomických a mocenských zájmů a tlaků, které zabíjení ve velkém umožňují a normalizují. Texty se pokoušejí pojmenovat síť aktérů, činitelů a vztahů, které se na velkochovech podílejí a představují je jako komplexní problém.
Série textů vychází paralelně s probíhající kampaní Konec doby klecové za ukončení klecových chovů na území EU.
PODEPIŠTE PETICI a pomozte tak změnit chov zvířat!
Autorem třetího textu je Tereza Vandrovcová.
NON-HUMANS, HUMANS, CLIMATE, MACHINES
A Series of Texts about Large-Scale Livestock Farming from the Viewpoint of Theorists, Artists and Activists
This series views large-scale livestock farming as an area primarily related to ethics and animal rights, but at the same time draws attention to the fact that large-scale farming is a capitalist mechanism, and is the result of economic and power-related interests and pressures that allow and normalise slaughter on a large-scale. The texts try to identify a network of actors, agents and relationships that are involved in large-scale farming and present them as a complex problem.
The series is published in parallel with the ongoing campaign All Farm Animals Deserve to Roam Free. We call to end this inhumane practice by banning all cages for farmed animals. Cages are cruel.
Author of the third text for the series is Tereza Vandrovcová.
Text pojednává o ambivalentním vztahu naší společnosti k ostatním živočišným druhům. Na jedné straně lidé projevují velmi pozitivní postoje vůči zvířatům a neradi vidí jejich zabíjení, ale na straně druhé konzumují velké množství živočišných produktů nejčastěji z průmyslových chovů. Svým nákupem tak přispívají k předčasné a násilné smrti citlivých tvorů, ale též k environmentální hrozbě pro celou naši planetu. Existenci tohoto rozporuplného vztahu umožňuje celá řada psychologických i sociologických mechanismů, které se hodí znát každému, kdo usiluje o pozitivní změnu v této oblasti.
PhDr. Tereza Vandrovcová, Ph.D. je akademickou pracovnicí katedry psychologie na UNYP (University of New York in Prague), kde učí úvod do sociologie, sociální psychologii a kurz o zvířatech v lidské společnosti. Coby externistka vyučuje úvod do Animal Studies na katedře sociologie FF Univerzity Karlovy (v Praze) a na katedře environmentálních studií FSS Masarykovy Univerzity (v Brně). V rámci projektu Exkuraci.cz pořádá semináře pro lidi závislé na nikotinu a provozuje veganský server Soucitne.cz.
The text deals with the ambivalent relationship of our society with other animal species. On one hand people show a very positive approach to animals, and do not like to see them killed, yet on the other they consume large quantities of animal products, usually industrially produced. In buying these products, they participate in the premature and violent deaths of sensile creatures, as well and contribute to an environmental threat to our planet. The existence of this contradictory relationship is made possible by a wide range of psychological and sociological mechanisms, which anyone who wishes to achieve positive change in this field should know about.
PhDr. Tereza Vandrovcová, Ph.D. is an academic employee in the Department of Psychology at UNYP (The University of New York in Prague), where she teaches An Introduction to Sociology, Social Psychology and a course on Animals in Human Society. As a guest lecturer, she teaches An Introduction to Animal Studies in the Department of Sociology in the Faculty of Humanities at Charles University (in Prague) and in the Department of Environmental Studies at Masaryk University (in Brno). In the framework of the Exkuraci.cz project, she runs seminars for people who are dependent on nicotine and the vegan server Soucitne.cz.
Zvířata v lidské společnosti: privilegovaná i zotročená
Naše současná společnost má velice ambivalentní vztah k ostatním živočišným druhům. Na jedné straně se čím dál víc lidí označuje za milovníky zvířat a v průzkumech veřejného mínění uvádějí, že jim velmi záleží na tom, aby se zvířaty bylo dobře zacházeno (Special Eurobarometer 442 2015), a rovněž obvykle velmi špatně snášejí představu či pohled na jiného tvora, který trpí nebo je zabíjen (Lamm et al. 2010).
Na straně druhé drtivá většina těchto lidí denně konzumuje velké množství živočišných produktů z velkokapacitních průmyslových výkrmen, v nichž se se zvířaty zachází spíše jako s užitkovými jednotkami než jako s individuálními bytostmi s vlastními potřebami (Twine 2010). Skrze nadměrnou spotřebu těchto produktů se zákazníci stávají součástí nejen zbytečného utrpení a zabíjení citlivých tvorů (Pluhar 2010; Discanto et al. 2014), ale také environmentální hrozby pro celou naši planetu (FAO 2006; Thaler et al. 2013; Scarborough et al. 2014; Springmann et al. 2016).
Jak se lidé s tímto očividným paradoxem vyrovnávají? Jaké mechanismy umožňují existenci rozporuplného vztahu, v jehož rámci jedna zvířata milujeme a druhá zabíjíme? Existuje nějaká možnost, jak tento paradox oslabit a podpořit udržitelnější způsob života a empatičtější vztah s ostatními obyvateli naší planety? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět současný společenskovědní výzkum.(...)
Celý text najdete v PDF ke stažení zde:
Animals in the Society of Humans: Privileged and Enslaved
Our current society has a very ambivalent relationship with other species. On the one hand, more and more people are known to be animal lovers, and in opinion polls they state their opnion that it is very important that animals are treated well (Special Eurobarometer 442 2015), and they also usually can't abide the idea or image of another creature suffering or being killed (Lamm et al. 2010).
On the other hand, the vast majority of these people consume a large quantity of animal products daily from large-scale, industrial livestock farms, where animals are treated as utility units rather than as individuals with their own needs (Twine 2010). Through the excessive consumption of these products, consumers participate not only in the unnecessary suffering and killing of sentient creatures (Pluhar 2010; Discanto et al. 2014), but also in an environmental threat to our entire planet (FAO 2006; Thaler et al. 2013; Scarborough et al. 2014 Springmann et al., 2016).
How do people come to terms with this blatant contradiction? What mechanisms allow the existence of a contradictory relationship in which we love one animal and kill another? Is there any way to allay this paradox and promote a more sustainable way of life and a more empathetic relationship with the other inhabitants of our planet? Contemporary social science research is trying to answer these and other questions.(...)
Download the full text here:
Série textů vychází paralelně s probíhající kampaní Konec doby klecové za ukončení klecových chovů na území EU.
PODEPIŠTĚ PETICI a pomozte tak změnit chov a život hospodářských zvířat!
Kampaň Konec doby klecové je dlouhodobou celounijní kampaňí, která byla zahájena na podzim roku 2014 mezinárodní organizací Compassion in World Farming. V České republice ji zastřešuje Společnost pro zvířata a NESEHNUTÍ.
Podrobné informace včetně mapy velkochovů v Česku najdete na stránkách hlavanahlave.cz
The series is published in parallel with the ongoing campaign All Farm Animals Deserve to Roam Free. We call to end this inhumane practice by banning all cages for farmed animals. Cages are cruel.