V chapadlech murmuru (Literatura krize)

Epizoda 1: Obchodníci se smutkem

Proč Michel Houellebecq skrývá své deprese za cynismus a proč sahá k mačistickým vtípkům, když chce mluvit především o lásce? Jak se z chobotnice stal dokonalý symbol lidského vědomí v pozdním kapitalismu a lze se vůbec vymanit z ubíjejícího hukotu nespokojeného mručení, který nás stále více obaluje? První díl literárního podcastu Jana Bělíčka V chapadlech murmuru ukazuje, jak vypadá dnešní svět pohledem současné literatury.

Seznam literatury v 1. díle:

Tao Lin – Taipei (přeložil Jan Bělíček)
Michel Houellebecq – Platforma (přeložil Alan Beguivin)
Michel Houellebecq – Serotonin (přeložil Alan Beguivin)
Ocean Vuong – On Earth We’re Briefly Gorgeous (přeložil Jan Bělíček)
Kobo Abé – Tvář toho druhého (přeložila Vlasta Winkelhöferová)
Sally Rooney – Normal People (přeložil Jan Bělíček)
Han Kang – Vegetariánka (přeložila Petra Ben-Ari)

Epizoda 2: Trable s genderem

Z genderu, sexuality a nejintimnějších lidských vztahů se dnes stalo jedno z nejzuřivějších bojišť kulturních válek. Dezinformátorům, pravicovým ideologům a konzervativcům z celého světa se daří poměrně úspěšně vytvářet karikaturu feministického myšlení a gender studies. Hlavní půdou těchto „progresivních tendencí“ je podle nich kultura, se zvláštní důrazem na hollywoodskou produkci. Pokud ale tyto představy vytáhneme z toxické mlhy murmuru a zkusím si je srovnat s konkrétními uměleckými díly, začnou se pomalu drolit. Současná feministická a na gender zaměřená beletrie nás seznamuje s nuancovaným a komplexním pohledem na ženské a mužské společenské role a je takřka nemožné ji shrnout do několika jednoduchých hesel či pouček. Přestože úspěšných a zajímavých autorek je čím dál více, málokterá z nich vykresluje svůj literární svět jako banální ilustraci patriarchálního útlaku nebo naopak jako prostor pro utopickou feministickou imaginaci. Mnohem spíš jim jde o vytvoření nových prostorů v kultuře, v nichž by se mohla ženská identita pohybovat svobodněji. Nabízejí mnohovrstevnaté pohledy na vztahy mezi muži a ženami a ženami navzájem. Překvapit nás může snad jen to, jak rozmanité a nesmírně propracované projevy současná feministická literatura má. Do stereotypů, agitek a prosté ideologie mají opravdu daleko. Stejně tak i v mužské literatuře se objevují knihy zpracovávající mužskou toxicitu nebo naopak projevy takzvané nové maskulinity. V druhém díle podcastu V chapadlech murmuru s názvem Trable s genderem se zpomaleným pohledem literatury podíváme na to, jak současní spisovatelé a spisovatelky chápou gender a normy ženského a mužského chování, jak se do nich promítá queer perspektiva a co se nám vůbec o naší sexualitě a identitě pokouší říct.

Seznam literatury ve 2. díle:

Kristen Roupenian – povídka Milovník koček ze souboru Ty víš, že to
chceš (přeložila Tereza Marková Vlášková)
Leily Slimani – Něžná píseň (přeložila Sára Vybíralová)
Elena Ferrante – Příběh nového jménav, druhý díl tetralogie Geniální
přítelkyně (přeložila Alice Flemrová)
Karl-Ove Knausgard – Můj bojv, kniha druhá: Zamilovaný mužv (přeložila
Klára Dvořáková Winklerová)
Maggie Nelson – Argonauti (překlad Jan Bělíček)

Epizoda 3: Zpět do třídy

Podobně jako gender nebo rasa je i třída důležitou dimenzí situovanosti člověka ve světě. Životní perspektivy jedinců z odlišných sociálních zázemí se zcela zásadně liší. Možná i proto se dnes stala oblíbeným literárním tématem. Třídní perspektiva totiž dokonale zapadá do mozaikovité formy románu a vnáší do literatury napětí a motivy, s nimiž je ve vyprávění možné vynalézavě pracovat. Literární forma dokáže efektivně a především afektivně zprostředkovat poměrně komplikované dimenze této problematiky. A to tak, že se čtenářů dotýkají na zcela základní úrovni. Jakým způsobem tedy současné autorky a autoři přistupují k třídě? A co nového nám v tomto ohledu přinášejí?

Seznam literatury ve 3. díle:

J. D. Vance – Americké elegie (přeložil Miloš Calda)
Didier Eribon – Návrat do Remeše (přeložil Dušan Špitálský)
Édouard Louis – Kdo zabil mého otce? (přeložil Jan Bělíček)
Sally Rooney – Obyčejní lidé (přeložil Jan Bělíček)
Edward St Aubyn – Na tom nesejde (přeložil Ladislav Nagy)

Epizoda 4: Zapletení do traumat otroctví

Ve čtvrtém díle se zaměříme především na to, jak vypadá afroamerická zkušenost v současné literatuře a jakým způsobem dokáže její pečlivá četba rozšířit naše často povrchní představy o americké společnosti.

Seznam literatury ve 4. díle:

Ta-Nehisi Coates – Mezi tímto světem a mnou (přeložil Jan Bělíček)
Octavia Butler – Spříznění (přeložil Jan Bělíček)
Colson Whitehead – Podzemní železnice (přeložili Alžběta a Jan Dvořákovi)
Octavia Butler – Xenogenesis: Úsvit, první díl trilogie (přeložil Petr Kotrle)
Chimamanda Ngozi Adichie – Amerikána (přeložil Petr Štádler)

Epizoda 5: Pohledem dvojitého agenta

V pátém díle podcastu V chapadlech murmuru s názvem Pohledem dvojitého agenta se zaměříme na to, jak dokáže literatura rozmělňovat stereotypy a zprostředkovávat komplikované a rozvětvené osobní příběhy uprchlíků a migrantů tak, aby se z nich nic důležitého nevytratilo.

Seznam literatury v 5. díle:

Mohsin Hamid – Exit West (přeložila Markéta Musilová)
André Aciman – Pryč z Egypta (přeložil Jan Bělíček)
Viet Than Nguyen – Sympatizant (přeložil Karel Makovský)
Olga Tokarczuk – Běguni (přeložil Petr Vidlák)
Valeria Luiselli – Archiv ztracených dětí (přeložil Jan Bělíček)

Epizoda 6: Temný nový svět

Nacházíme se v éře posedlé představou konce světa nebo jen kultura nasává společenskou atmosféru, která se oprávněně obává našeho směřování k zániku? Závěrečný díl literárního podcastu V chapadlech murmuru je věnovaný různým formám konce světa v současné literatuře.

Seznam literatury v 6. díle:

Cormac McCarthy – Cesta (přeložil Jiří Hrubý)
José Saramago – Slepota (přeložila Lada Weissová)
Liu Cixin – trilogie Vzpomínka na Zemi, Temný les, díl druhý (přeložil Aleš Drobek)
Jeff VanderMeer – Trilogie Jižní zóna, Anihilace, díl první (přeložil Petr Kotrle)
Kim Stanley Robinson – New York 2140 (přeložil Jan Bělíček)