Tentokrát se setkáváme s Lukášem Palečkem ve Výtvarném ateliéru radostné tvorby na Letné, kde Lukáš tvoří od roku 2012.

Pračka pere. Nevypouští sice vodu, ale buben se točí a pračka vydává hlasité zvuky, dokazující vnitřní pohyb. Hadice trčí do prostoru, čeká na zapojení. Množství kabelů se vlní prostorem jako neposedné zvíře: některé jeho části odpočívají na zemi, stočené na zadní části pračky, nebo se vydávají do prostoru. Několik strojů čeká na zapojení, nabízejí se návodem i tlačítkem ke spuštění.

Lukáš Paleček je autorem performancí, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a spotřebičům, které tak znovu uvádí do chodu. Zajímají ho staré přístroje, jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Z nalezených součástek sestavuje svoje vlastní přístroje. Kreslí jejich anatomii pomocí pastelek, fixů nebo propisek na malých formátech, jejichž charakter se podobá spíš rentgenovým snímkům, které přinášejí zprávu o stavu vnitřku těchto strojů.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Rozšiřuje i maže tak svůj vlastní playlist. Stroje mu, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči: řeč strojů jako by skýtala možnosti přímějšího emocionálního vyjádření a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Svoje performance realizuje často nečekaně, v reakci na konkrétní situaci, nápad, impuls. Svoje vystoupení inscenuje jako režisér/choreograf a současně v nich hraje hlavní úlohu. Rozestavuje diváky v prostoru, sugeruje jim konkrétní pozici, roli, kterou mají hrát v dané situaci. Pro Lukáše je podstatné momentální napojení a prožívání, intenzita právě probíhající situace. Je důležité, že pračka pere, že je stroj v chodu a vydává zvuky a přináší tak důkazy o svém fungování.

Lukáš Paleček (nar. 1977) žije a pracuje v Praze. Od roku 2013 vytváří své práce – kresby, objekty a zvukové performance ve Výtvarném ateliéru radostné tvorby v Praze 7 na Letné, tvůrčí dílně, která je zaměřena na podporu tzv. „spontánní tvorby“. Lukáš se účastnil několika skupinových výstav, které Ateliér pořádal, mimo jiné v Kampusu Hybernská, Centru současného umění DOX nebo v galerii NOD. V roce 2019 proběhla jeho samostatná výstava s názvem Romo pračka pere okurky v galerii Jelení v Praze.

***

Mluvící stroje Lukáše Palečka, živý archiv performativních a zvukových děl Lukáše Palečka, vzniká ve spolupráci se spolkem Barvolam z.s., který nabízí podporu neurodiverzním umělkyním a umělcům.

Mluvící Stroje Lukáše Palečka: V ateliéru
Dramaturgie: Eva Koťátková
Produkce: Ida Tausch
Kamera a video: Ivan Svoboda (Artyčok TV)
Spolupráce: Alma Lily Rainer, Barvolam, Jonáš Richter, Tereza Tomková
Institut úzkosti, 2022

Projekt je finančně podpořen Magistrátem hl. města Prahy, Ministerstvem kultury ČR a Fondy EHP.